Stres

zpět

Pojďte se dozvědět jaké reakce Vám probíhají v těle při dlouhodobém stresu.

Stres aktivuje:

• nervové řízení. Stimuluje se činnost sympatiku, tj. jedné ze složek vegetativního nervstva, které neovládáme svojí vůlí. Druhá složka vegetativního nervstva tzv. parasympatikus, má převládající vliv v organismu, neboť řídí životně důležité funkce. Poměr vlivu sympatiku a parasympatiku na vnitřní orgány závisí na tom, zda je organismus v klidu, nebo podává nějaký výkon. Funkce sympatiku a parasympatiku jsou k jednoduchému pochopení, viz obrázky.


• hormonální řízení. Mozek aktivuje osu hypothalamus – hypofýza – nadledviny.

obr. 1 - hypotalamus, hypofýza obr. 2 - nadledviny

Hypothalamus - podhrbolí je část mozku, kde se nacházejí různá řídící centra, mj. kontroluje i hladinu různých hormonů v krvi. Je-li to potřeba, vysílá chemické signály do podvěsku mozkového (hypofýzy), který reaguje vyplavením hormonů přímo ovlivňujících činnost jiných žláz s vnitřní sekrecí jako např. štítná žláza. V případě stresové reakce je dále stimulována činnost nadledvin. Nadledviny mají dřeň a kůru. Dřeň nadledvin při strese uvolní do krve adrenalin. Kůra nadledvin produkuje steroidní hormony, tzv. glukokortikoidy – kortizol a kortizon, které hrají důležitou roli v regulaci metabolismu. Adrenalin a glukokortikoidy se řadí mezi tzv. stresové hormony.

Zvýšená činnost sympatiku a vyplavené stresové hormony ovlivní činnost většiny orgánů v těle. V případě reakce typu „útěk nebo boj“ je tedy potřeba dodat živiny a energii do svalů a dalších orgánů, které mají podat zvýšený výkon. Proto se zvyšuje prokrvení např. svalů atd., a naopak se odvádí krev např. z trávicího ústrojí a omezuje se jeho činnost. Stres stimuluje i srdeční tep a zvyšuje krevní tlak, a to právě kvůli zabezpečení dostatečné distribuce živin krevním oběhem. Dochází k uvolnění energetických zásob organismu, v prvé řadě odbouráváním zásobního polysacharidu glykogenu („rychlý zdroj“ energie), z něhož se do krve uvolňuje glukóza – hlavní zdroj energie. Později se pak využívají tukové zásoby („na horší časy“). Popsaná obranná reakce je náročná na energii a vyčerpává rezervy organismu. Může být pro organismus užitečná, je-li krátkodobá. Vyžaduje následný odpočinek a regeneraci pro doplnění energetických zásob.

Pokud nedojde k potřebné regeneraci, doplnění zásob a včasnému odbourání stresu, pak může individuálně dojít:

• k zvýšené činnosti sympatiku, následkem může být vznik tzv. metabolického syndromu, který je charakterizován kromě jiného zvýšeným krevním tlakem, zvýšením cukrem a cholesterolem nebo nadváhou atd.
• k zvýšené činnosti parasympatiku, který plní v těle funkci regenerační. Jedná se o nejnebezpečnější formu narušení vegetativní pulzace, kdy po dlouhém období tzv. domnělé nadměrné regenerace / neprojevuje se žádná nemoc, někdy ani zvýšená teplota / přichází nejzávažnější choroby např. plicní embolie, trombózy, leukémie atd.

Další následky zvýšené aktivity sympatiku:

• náhlá smrt
• srdeční a cévní zbytnění
• zvýšená aktivita krevních destiček nebo-li trombocytů
• již zmiňovaný metabolický syndrom (zvýšený cholesterol, zvýšená hladina cukru v krvi, nadváha, zvýšený krevní tlak)

Existuje řada důkazů, že zvýšená aktivita sympatiku je společný rizikový faktor pro vysokou kardiovaskulární chorobnost a úmrtnost u osob s arteriální hypertenzí, se srdečním a ledvinovým selháním a cukrovkou.

Aktivitu sympatiku, parasympatiku, rezervy organismu, to vše můžeme posoudit krátkým, nebolestivým vyšetřením a to přístrojem KARDIVAR a tím kromě jiného můžeme zjistit dříve než bude pozdě, zda máte např. vysoký krevní tlak a můžeme tím předejít trvalým změnám na orgánech jako např. srdce, cévy očí, ledviny atd.